Pomalu k normálu

Je červen, sluníčko svojí energií nešetří. Prohřívá každý kout, do něhož má přístup a zahřívá seniorům klouby. A kde jinde by se jim toho dostalo, než na lavičkách v zahradě. Když sluníčko „trucuje“ nebo má asi volno, to si zařádí vítr. Když není možné posezení na zahradě, nabízí se druhá varianta – posezení v klubu. Už se opět může do sálu, takže se hraje „Člověče, nezlob se apod. Už se i denně cvičí, takže snad zapomeneme na ty měsíce „nesvobody“ kdy žádný nesměl a nemohl nic.

V klubovně se opět u stolu sejdou čtveřice a zahrají si Člověče, nezlob se apod. Někdy je slyšet nesouhlas s vyhozením figurky, i to se stává. Ale pořekadlo říká „kdo si hraje, nezlobí“. V klubu si lze dát i kafíčko či kapučíno a uklidnit případně i slabší nervy. Kafíčko vypito, člověče dohráno – co jiného zbývá, než vstát od stolu a jít do svého pokoje? Těšit se na další den, co přinese. Sestřičky Vendulka, Hanička, Růženka a Zdeňka se snaží, jak nejlíp mohou, pro nás vymyslet zábavu. Nemají to lehké. Vozíčkáře svážejí buď do sálu či a zahradu. Ta už nabízí část úrody – zatím ředkvičky. Jahody už také brzy budou apod. Paní Vohánková se sestřičkami se stará o zalévání, když nám Pán Bůh nepošle deštíček. Sestřičky z ergoterapie, my Vám děkujeme za vše, co pro nás děláte, a není toho málo.

Ale krok za krokem se blížíme k normálu a zapomeneme na COVID – bude hrát muzika, paměť se zaplní. Budou zábavné pořady, smích zaplní sál, prostě vše bude v normálu.

Jistě už ergosestřičky mají připravené programy, zase budou obsazeny stoly v sále – prostě pohoda.

 

Anděla Karlíková

uživatelka Domova pro seniory Barvířská 495 v Mostě